Interview

BTL Healthcare Technologies. Když není cesta, my ji najdeme

O společnosti BTL Healthcare Technologies se širší veřejnost v České republice poprvé dozvěděla až na přelomu loňského a letošního roku. A to ve chvíli, kdy se majitel skupiny BTL Jan Vild společně s technickým ředitelem Tomášem Drbalem stali největšími soukromými dárci plicních ventilátorů v naší zemi. Nemocnicím věnovali tři stovky přístrojů v celkové hodnotě třicet milionů korun. Nadto poslali sto tisíc respirátorů zdravotníkům do nemocnic a dalších pětadvacet tisíc do domovů pro seniory. Na celém případě není ale zdaleka mimořádná jen částka. Ventilátory i respirátory totiž společnost vyvinula – jak je jejím dobrým zvykem – sama. „Byly to mimořádně náročné měsíce, během nichž jsme se několikrát ocitli ve slepé uličce. Ale nakonec se potvrdilo, o čem jsme se už mnohokrát přesvědčili. Že když někde není cesta, my ji dokážeme najít,“ říká technický ředitel Tomáš Drbal. Muž, který ve společnosti působí už od roku 1994. Nastoupil tedy jen rok po jejím založení.

A může tak pořádně zblízka sledovat neskutečnou jízdu společnosti, která nemá v České republice příliš důvodů se zviditelňovat, protože absolutní většinu svých produktů vyváží na západ od našich hranic. Vyrábí a distribuuje zdravotnická zařízení pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu – a svými řešeními mnohdy posouvá hranice možného. Ostatně, dnes čítá téměř 60 zahraničních poboček a zaměstnává více než 2000 lidí. „Přestože působíme po celém světě, stále se cítíme být českou firmou a držíme tu také vývoj, přes dvě stovky lidí. Ten je v Česku jednoznačně nejsilnější,“ doplňuje Tomáš Drbal.

Jak složité je přinášet stále nová řešení? Kde čerpáte inspiraci pro další vývoj?

Ta prapůvodní myšlenka většinou vzniká v našem centru. Ale dnes máme v 56 zemích vlastní pobočky, které nám celkový pohled hodně zpřesňují. Znají zákazníky, vědí, co funguje dobře a kde je případný prostor pro vylepšení.

Jak dlouho se vlastně nový produkt v oblasti medicíny vyvíjí?

Samotný vývoj trvá od dvou do pěti let, ale pak má samozřejmě každý produkt mnoho změn a iterací. Není to tak, že bychom si vymysleli zadání a pak začali rovnou dodávat výsledné řešení. Přes iterace jej zdokonalujeme. Snažíme se, aby byl produkt co nejvíc konkurenceschopný a prospěšný u pacientů. Když víme, že se tak děje, pokračuje od nás na jednotlivé pobočky.

Jenom pro představu, jak si stojí procentuálně jednotlivé trhy? A jaký podíl z toho připadá na Českou republiku?

S dovolením začnu Českou republikou. Bohužel, vlastně bohudík, je pro nás místní trh příliš malý. Dnes tu děláme okolo tří procent celkového obratu. Ale stále je to mateřský trh, který máme rádi, i když je malý. Přes padesát procent obratu tvoří Spojené státy, potažmo severní Amerika. Zbytek je rozdělen mezi Evropu, Asii a jižní Ameriku.

Říkáte, že v Čechách pracuje pro BTL dvě stě vývojářů. Jak je dnes těžké sehnat (a potažmo udržet) vývojáře, pro tak sofistikovaný obor?

Nebudu nic zastírat. Je to těžké. Ale nabízíme lidem poměrně vzrušující možnosti v tom, že kdo má zájem, dokáže v tom vývoji vlastně pracovat na produktu od první myšlenky až do samotného konce. Říkáme, že produkty rostou jako děti – a mají vlastnosti po svých „rodičích“. Podle mého soudu je také zajímavé, že vedle vývojářů sedí mechanici, softwaroví specialisté. Je to multioborové prostředí, které dává každému z nás větší rozhled. Najednou vývojáři sami vidí, co se dá řešit softwarem, co hardwarem, co dokáže mechanika a co zase mechatronika. To v jiných oborech není. Navíc se snažíme také cíleně vyhledávat lidi, kteří jsou otevřeni multioborovému vzdělávání.

Rekrutují se nejvíc z Českého vysokého učení technického? Nebo i z jiných oborů či z praxe?

Nejvíc je skutečně lidí z fakulty elektroniky na pražském ČVUT, hodně strojařů. Ale jsou tam i lidé z brněnského VUT. Máme biomedicínské inženýry, mediky, specialisty na marketing.

Pojďme na chvíli do oblasti desek plošných spojů. Jaký je váš typický požadavek na desku? Co musí umět? Ať už technologií, nebo vlastností…

Nejsem na to úplný expert, ale základem jsou šestivrstvy, které potřebujeme jako procesorové desky přístrojů. Obvykle vyžadujeme fine pitch, kde je rozteč mezi vodiči nižší okolo 500 µm. Mezi fine pitchemi však netaháme spoje. Naší specialitou je, že děláme silovinu a vysokofrekvenční věci.

Vyžadují vaše desky IPC class 3 vzhledem k tomu, že se pohybujete v medicínském oboru?

Myslím že nám stačí IPC class 2. A možná za zmínku můžeme dát náš takový nejvýkonnější přístroj, a to je pulzní magnet a ten dokáže pulzně generovat až 2T, což je obrovský magnetický výkon. Proto musí být mimořádně odolná cívka i deska jako taková.

Pojďme ještě k vašim produktům. Které produkty z poslední doby byste dokázal vyzdvihnout?

Asi bych zůstal u toho vysokovýkonného magnetu, což je naše technologie, je naší nosnou technologií a používáme jí pro několik oborů. Začíná to u medicíny, hodně se to používá pro urologii, pro únik moči. Je to vlastně trénink těch vnitřních svalů. Následuje rehabilitace, která je také hodně o trénování níže uložených svalů v břišní oblasti. Tento přístroj má výhodu, že stimuluje níže uložené svaly, které vlastně nejsou standardně dosažitelné, ať už rukou fyzioterapeuta nebo klasickou terapií. Dokáže proniknou do několika centimetrů a stimulovat svaly ve větší hloubce. Velké využití má tato technologie také v estetice, kde slaví obrovský úspěch v body shapingu, což je vlastně korekce tuků a svalů, redukuje tukové tkáně a současně posiluje svalové tkáně.

Jenom pro laika, jak rychle se ve vašem oboru mění trendy? Je ten vývoj tak zběsilý jako v IT nebo je to naopak o elektronice a postupném rozvoji?

V estetice je to překotné, velmi překotné, de facto musíte každé dva roky přicházet s inovací technologickou, nebo minimálně s pacientskou. IT je ještě rychlejší asi, ta medicína je taková poklidná voda, kde se dá víc na tu vyzkoušenost a zavedenost, takže tam je ten cyklus pěti až desetiletý inovační cyklus. Takže my žijeme v obou takových dvou vodách.

Působíte na celém světě. S jakou konkurencí se setkáváte nejčastěji? Jsou to spíše americké firmy nebo naopak asijské firmy, kdo ve vašem oboru patří mezi špičku?

Co se týká estetiky, tak určitě americké firmy. Co se týká medicíny, tak víc Evropa. A potom nadnárodní koncerny jako GE, Siemens, Phillips. Někde jsme lepší, někde jsme horší. Na prvním místě jsme v body shapingu, ve fyzioterapii také a v kardiologii konkurenty naopak spíš doháníme.

Máte v horizontu příštích měsíců nějakou výzvu, vizi, misi, kam to posunout? Prostor, kterým byste se chtěli ubírali dál?

Bereme to dvěma způsoby. V prvé řadě chceme dále do medicíny přinášet technologie které jsou, řekněme, neobvyklé či revoluční, což je třeba onen již zmiňovaný vysokovýkonný magnet. Neděláme tedy něco, co dělá někdo jiný, jako jsme to dělali před deseti lety. Tím, že jsme se dostali na absolutní špičku, chceme v inovacích pokračovat. Co se týká druhé výzvy, začínáme přemýšlet o dalších oborech. Lákají nás kupříkladu ekologické projekty typu zdroje energií nebo na uchování energie nebo získávání energie z řas. Zajímá nás také umělé maso. Ale více bych to nerad rozváděl. Mohu ještě doušku?

Samozřejmě.

My se o naše public relations moc nestaráme. Ale když ho děláme, vnímáme ho jako příležitost poděkovat našim lidem za to, co dokázali. Pro nás není cíl se pyšnit úspěchy kvůli byznysu. Ale kvůli samotným lidem, pro které je to důkaz, že dělají v opravdu mimořádně inovativní firmě a třeba taky impuls do další práce.

Obraz
BTL
Jesteś zainteresowany więcej tematem?
Połącz się z naszymi fachowcami:
Luděk Buchta
Marketing Manager